Přírodovědec Alexander Johann Anton Zawadski přišel do Brna po dramatickém konci své univerzitní kariéry ve Lvově. Na brněnské reálce se stal představeným Gregora Johanna Mendela, spoluutvářel zdejší přírodovědné prostředí, vedl systematická meteorologická pozorování a po své smrti získal pomník, který byl později přenesen na Ústřední hřbitov v Brně.
Kdo byl Alexander Zawadski
🌿 Alexander Zawadski patřil k výrazným osobnostem brněnského přírodovědeckého života druhé poloviny 19. století. Pocházel z rakouského Slezska. Díky podpoře učitele náboženství J. Seyferta mohl pokračovat ve studiu a roku 1811 vstoupil do třetí třídy gymnázia v Těšíně. V letech 1815–1817 studoval na Filozofickém ústavu v Olomouci. Původně zamýšlel studium medicíny, tomu však zabránily finanční poměry.
📚 Po návratu do rodného města působil jako soukromý učitel, dále se věnoval botanice a navštěvoval botanické zahrady v Krakově. Roku 1818 odešel do Lvova, kde jako externista navštěvoval mimo jiné botanické přednášky profesora Witmanna.
🎓 Od roku 1824 působil jako suplující učitel fyziky na technické reálce ve Lvově, později jako lektor matematiky a fyziky na univerzitě. Roku 1837 byl jmenován profesorem fyziky a matematiky při filozofickém ústavu a roku 1840 profesorem fyziky na lvovské univerzitě. Odborně se zabýval zejména flórou a faunou východní Haliče, Bukoviny a Karpat, dále paleontologií a otázkami vývoje živočišné říše. Ve Lvově si získal pověst uznávaného přírodovědce.
Od Lvova k brněnské reálce
⚖️ V revolučním roce 1848 zastával funkci děkana filozofické fakulty lvovské univerzity. V souvislosti s porevolučním disciplinárním řízením byl roku 1853 z univerzity propuštěn a musel Lvov opustit.
🏫 Roku 1854 přišel do Brna, kde nastoupil na vyšší reálku. Vyučoval zde fyziku, zoologii a botaniku a spravoval fyzikální sbírky. V těchto oborech byl představeným Gregora Mendela, s nímž se dostal do přímého profesního kontaktu. Podle dobových i pozdějších svědectví byl Zawadski osobností, která dokázala vzbudit u mladších přírodovědců zájem o přesné pozorování, systematickou práci a přírodovědný výzkum.
Spolkový život, přednášky a Mendelovo prostředí
🤝 V Brně se významně zapojil i do spolkového života. Roku 1855 se stal tajemníkem přírodovědecké sekce Hospodářské společnosti, později jejím místopředsedou. Patřil k iniciátorům samostatné přírodovědecké společnosti “Naturforschender Verein”, založené roku 1861, a i zde zastával funkci místopředsedy. Na jeho návrh byl Mendel přijat za člena přírodovědecké sekce.
🧪 Zawadského přednášky o vývoji nižších živočichů, paleontologii i metodě přírodovědného bádání patřily k důležitým podnětům tehdejšího brněnského vědeckého prostředí. Ve školní zprávě brněnské reálky vydal roku 1854 programovou přednášku Über die Anforderungen der Naturforschung in der jetzigen Zeit (O požadavcích přírodovědného bádání v současné době), v níž zdůraznil význam exaktního myšlení, pozorování a hledání zákonitostí v přírodě. Zabýval se také paleontologií a přednášel o Sorghum saccharatum[1] i o jevu označovaném jako „exploze“ u rostliny uváděné v textu jako Pilea serpyllifolia.[2]
Meteorologická pozorování
🌦️ Významnou součást jeho brněnského působení představují také meteorologická pozorování z let 1861–1867. Měřil třikrát denně teplotu, tlak vzduchu, srážky, vítr a zaznamenával další atmosférické jevy; součástí jeho deníků byla i fenologická pozorování, například kvetení rostlin, zrání plodů a výskyt ptactva. Tyto záznamy představují cenný pramen k poznání klimatu a přírodních poměrů Brna v 19. století.
Sbírky a pomník na hrobě
🌱 Zawadski měl význam i pro budování přírodovědeckých sbírek. Jako jeden ze zakládajících členů nově vzniklé přírodovědecké společnosti věnoval vlastní herbář, čímž přispěl k utváření jejích botanických fondů. Po jeho smrti v květnu 1868 se brněnští přírodovědci rozhodli uctít jeho památku důstojným pomníkem na hrobě. Náklady na šedý granitový (žulový) náhrobek byly uhrazeny sbírkou mezi členy společnosti, mezi nimiž byl i Gregor Mendel. Provedení pomníku je v literatuře připisováno Adolfu Loosovi st. / kamenickému závodu Adolf Loos v Brně.
🪦 Při odhalování pomníku v květnu 1869 na městském hřbitově v Brně přednesl smuteční řeč ředitel Josef Auspitz. Zawadski byl připomínán jako velmi oblíbený učitel. V závěru zazněla věta: „Jak tiché a skryté je působení učitele – a přece přináší bohatou úrodu krásy a vznešenosti“. Když byl roku 1906 zrušen starý městský hřbitov, byl Zawadského pomník přenesen na Ústřední hřbitov v Brně, kde stojí dodnes. Dobové texty jej označují za první pomník badateli v Brně.
Závěrem
✨ Zawadski bývá připomínán nejen jako přírodovědec a pedagog, ale i jako osobnost, která spoluvytvářela odborné prostředí, v němž v Brně dozrávala Mendelova vědecká práce.
Poznámky
[1] Název Sorghum saccharatum se v dnešním českém názvosloví vztahuje k čiroku cukrovému, uváděnému v rámci druhu čirok dvoubarevný (Sorghum bicolor).
[2] Botanické jméno je třeba chápat jako nepřesnou interpretaci dobového textu. Nejblíže mu odpovídá podoba Pilea serpyllifolia; motiv „exploze“ však připomíná skupinu rostlin známých jako „artillery plant“. Přesnou identifikaci vhodné ještě ověřit botanicky.
Literatura a zdroje
- ILTIS, Hugo: Gregor Johann Mendel. Leben, Werk und Wirkung. Berlin 1924.
- OREL, Vítězslav: Professor Alexander Zawadski (1798–1868) – Mendel’s Superior at the Technical Modern School in Brno. Folia Mendeliana Musei Moraviae, 1972, č. 7, s. 105–114.
- OREL, Vítězslav: Die Auseinandersetzung um die Organisation der Brünner Naturforscher in der Zeit, da G. Mendel seine Pisum-Versuche durchführte. Folia Mendeliana, 1970, č. 5, s. 55–72.
- VOLODIN, B.: Mendel. Moskva 1968.
- VYBRAL, V.: Nové dokumenty k ředitelské funkci Gregora Mendela v Moravské hypoteční bance. Rukopis v archivu Mendeliana, sign. C-VI-49.
- BRÁZDIL, Rudolf; ŘEZNÍČKOVÁ, Ladislava; VALÁŠEK, Hubert: Meteorologická pozorování Alexandra Zawadzkého v Brně v letech 1861–1867. Geografie, 2013, roč. 118, č. 4, s. 334–355.
- CENKOVÁ, Pavla: Vkusné & solidní: měšťanské sochařství v Brně 1800–1880. Brno: Národní památkový ústav, 2013, s. 151.
- Brünn: Buschak und Irrgang, 30. 4. 1869, roč. 19, č. 98, s. 2.
- Mährischer Correspondent. Brünn: G. Gastl, 11. 5. 1869, roč. 9, č. 106, s. [2].
- Fotodokumentace hrobu Alexandra Zawadského, Ústřední hřbitov v Brně, Šárka Těšík, 2025.